Zápisky týmů

Byli jsme čtyři

Náš tým ve složení ona, já a on (seřazeno v abecedním pořadí) vyrážel v (o výkendu neskutečných) 7 hodin ráno z Hulína (v 6 z domu). V Přerově se k nám připojila půlka Modrého kombajnu a ex /4. No přijeli sme do Brna, proběhli výstavou lega v domu šlechtičen, kde měl jeden nejmenovaný Edo vystavené krásné své dva geniální kousky: Vilu Tugendhatt a Zemi v podživotní velikosti, doběhli na FI, vyslechli pár skvělých přednášek na exotická témata, dostali obálku s papírovým obsahem a pozdravili těch pár známých co tam za ŠMF přijeli. Soutěž jsme začali tak nějak klidně: Zatímco ostatní týmy (skoro všechny) okamžitě vyběhly plnit úkoly – my jsme posvačili (alespoň většina), vyřešili logické úkoly, snědli asi 20 žvýkaček, které jsme při řešení používali, vyslovili nesouhlas nad některými pravdivými teoriemi a vydali jsme se hrát si s roboty a poslouchat jednu srdceryvnou technodadaistickou skladbu. No a pak to začalo-chtěli jsme stíhat stanoviště s frekvencí 1/10 minut – a to chtělo jediné-BĚHAT!… A tedy od té chvíle jsme už jenom běželi: Běh-Sázení rostlin-Běh-Odměna-Běh-Laser-Odměna-Běh-Obrázky-Běh-Odměna-......Běh-Běh-Běh-Běh-Běh-Běh-Běh..........­.....Konec soutěže… díky síle vyjednávání (prostě jsme je překřičeli) a úspěchům jsme dostali dvě kompletní sady tetrisových kostiček a spoustu dalších jako bonus… Navíc když si vezmu, že Eva měla v 18 stíhat Cimmrmany v Kroměříži, soutěž končila v 16:45, tetris sme odevzdali v 17:00 a v 17:15 přesvědčovali orgy proč nám mají říct kolikátí jsme… a po zjištění, pro reprezentanty ŠMF, krásného umístění (jsme první!Ha ha ha! looseři!:P… a porazili jsme Brňáky) jsme si vzali ceny a potichu zmizeli, takže v 17:17 jsme odjížděli směr KM… a stihlo se to...........­...Krása, ne?

Maséři jako hovado

Prozatím jen dotaz, budou ke stažení úvodní prezentace?

Zápisek doplníme později.

VLK

Ráno jsme dorazily na autobusové nádraží v Brně vyzbrojené energií a odhodláním (plus únavou – jen si zkuste odjíždět z Florence v Praze v šest hodin ráno a vstávat v půl páté…). Čaply jsme do ruky mapu a vyrazily zkoumat centrum města. Ulice zely prázdnotou a většina obchodů měla až do devíti hodin zavřeno. Kolem půl desáté jsme se vrátily k nádraží a spolu s další skupinkou, kterou jsme správně odhadly jako naše soupeře, jsme se tramvají přesunuly k Fakultě informatiky MU. V budově nás šipky dovedly až do jedné z poslucháren, kde se setkaly všechny týmy. Naše nervozita rostla celou cestu a teď vystoupala až kamsi do Tater. Očividně jsme ale nebyly jediní nováčci, i další skupinky byly ze všeho paf, a to nás prozatím uklidnilo. Organizátoři nás všechny uvítali vtipnou přednáškou o sobech. (Věděli jste, že sobí parohy by se daly využít jako anténa pro bezdrátový internet? Úhel psí asi znáte, ale už jste někdy počítali s úhlem sobí? Věříte, že sobům nikdy nedojde potrava, protože každý den sežerou jen polovinu zbývajícího lišejníku a tudíž jim vydrží navěky?) Když byla vysvětlena všechna pravidla, směly jsme rozlepit obálku, kterou jsme dostaly u vchodu. Objevily jsme v ní mapku s deseti stanovišti a stručným popisem úkolů, které na nich budeme plnit a za něž získáme různé geometrické tvary. Naším úkolem bylo zvolit si správnou strategii, abychom do tří hodin odpoledne zvládly oběhat pokud možno všechna stanoviště a vybojovat si co nejvíc tvarů. Snad nejužaslejší jsme byly při plnění Historické trasy. V biologickém úkolu o stromech vynikly Katka s Verčou a vysloužily si pro nás jeden tvar navíc za rychlost. Oříškem pro nás bylo naopak nastavování zrcátek pro změnu směru laserového paprsku na Fakultě přírodních věd. Než nám konečně došlo, že jsme hledaly řešení moc složitě, vypršel náš čas. No a jednoznačně nejtěžší úloha byly Zvuky. Ve tři hodiny jsme se všichni sešli v parku Lužánky a po chvíli smlouvání o výměně tvarů do skládačky s ostatními týmy jsme ještě absolvovali zběsilý závěrečný úkol. Sprintovali jsme po parku skoro doslova ruku v ruce (spojeni provázkem) a plnili další drobné úkoly – k získání tvarů nebo pobavení kolemjdoucích? Intersob jsme si vážně moc užily. Pro třetí ročník se s námi může počítat a přesvědčíme k účasti i další party spolužáků. Větší konkurence, větší bitva :-)